V roce 1927 město Cheb dobře investovalo v Německu, které bylo ekonomicky zatěžováno válečnými reparacemi a zakoupilo od města Tirschenreuth, vzdáleného 30 km 647 ha lesů, polnosti, několik budov (např. hájenku Egererwaldhaus, lesovnu v Platzermühle) a prameniště na německé straně hory Dyleně. Tato investice byla pozitivně schválena obyvatelstvem Chebu, což vyplývalo především z tehdejšího národnostního složení města (24 979 Němců a 3 493 Čechů).
Lesní majetek v roce 1946 tvořil 1896 ha lesní půdy v Československu a 645 ha v Německu. Řádné hospodaření na německé straně bylo skončeno po roce 1945 s odsunem sudetských Němců a lesy zůstaly do roku 1962 ladem. Po odsunu se lesy stávají poutním místem sudetských Němců, kteří ho i v současné považují za zbytek německých Sudet.
V roce 1965 Spolková republika Německo uvalila nucenou správu (na základě zákona Gesetz über die Vormundschaft FNA 310 – 14 z 24.3.1897) na majetek právnických osob, jejichž sídlo bylo v zemích, které neměly navázány diplomatické vztahy se SRN. Tento zákon se vztahoval také na majetek např. Chebu, Aše, Plané a jiných měst. Zákon nařizoval nucenou správu majetku v případě, že majitel o své vlastnictví minimálně patnáct let řádně nepečoval. Diplomatické vztahy byly navázány v roce 1970, přesto nebyla nucená správa zrušena.
V žádném případě se nejednalo o znárodnění. Každý subjekt v nucené správě měl svou agendu, včetně účetnictví a bankovního účtu, kam se ukládal zisk z výnosů majetku.
Po roce 1990 Cheb žádá o navrácení lesního majetku v Bavorsku. Německá strana se k žádosti staví odmítavě a tvrdí, že vlastníkem je Stadt Eger, který je zapsán v katastru a nikoliv Město Cheb.
Obrázek č. 1 Lesy města Chebu v Bavorsku
Zdroj: Polák, 2010
Podle české strany v souladu s podepsanou česko-německou deklarací v roce 1997 a podepsaných přístupových dohod o našem vstupu do Evropské unie pomíjí důvody nucené správy. Město Cheb se rozhodlo situaci řešit soudně a podalo žalobu. Na základě této žaloby soud v Řezně zrušil nucenou správu, avšak bavorská vláda se odvolala a chtěla požádat o stanovisko evropský soud v Luxemburgu, aby posoudil, jestli německý zákon není v rozporu s evropskou legislativou (Polák, 2010).
Po dvaceti letech soudních sporů byla pře ukončena vzájemnou dohodou mezi městy Chebem a německou stranou. Dne 20. listopadu 2012 byla mezi Spolkovým ministerstvem vnitra a Městem Cheb uzavřená dohoda zakotvená v memorandu o porozumění, která byla výsledkem práce a politické vůle německé i české strany. Na základě této dohody vznikla nadace Chebský les, která byla reálným počátkem předání lesů městu Cheb. „Založením Nadace Chebský les byly zpracovány některé historicky podmíněné otázky česko-německých vztahů a bylo nalezeno jejich akceptovatelné řešení,“ řekl přednosta okresu Tirschenreuth Wolfgang Lippert.
„Chebský les je záležitost srostlá s našimi rodinami. Dojednanou formou řešení, zřízením nadace, je umožněno, že jsme s ním i dále svázáni a souvisíme s ním,“ uzavřel Leopold Uhl z Chebského zemského sněmu, který se v Chebu v roce 1929 narodil a město musel opustit v roce 1946 (Kuželová, 2012).
Nadace „ Chebský les“ byla založena 3.12.2013 na chebské radnici podepsáním nadační listiny starostou Chebu panem RNDr. Pavlem Vanouškem a přednostou okresu Tirschenreuth panem Wolfgangem Lippertem. Slavnostního podpisu se účastnilo také několik vrcholných zástupců států, např. velvyslanec ČR v Německu Rudolf Jindrák, státní rada Spolkového ministerstva vnitra Christoph Bergner, či Paul Hansel z oddělení pro integraci a migraci Bavorského státního ministerstva práce a sociálních věcí, Jiří Čistecký, ředitel odboru států střední Evropy našeho ministerstva zahraničí, místopředseda zahraničního výboru Poslanecké sněmovny Jan Hamáček, předseda Sudetoněmeckého krajanského sdružení Mnichov Franz Pany. Do nadace Město Cheb vložilo po zrušení svěřenecké správy veškeré uvolněné prostředky z dosavadních výnosů z Chebského lesa ve výši přes 850 tisíc eur. Cílem nadace je podpora projektů, které se vztahují ke kulturním tradicím, historii a které rozvíjejí spolupráci a porozumění mezi obyvateli regionů hlásících se k Chebsku bez ohledu na národnost. Z této nadace lze čerpat prostředky pro projekty na obou stranách hranice. Díky výnosům ze základního vkladu je možné ročně rozdělit až 500 tisíc korun.
První příspěvky získaly sdružení bývalých Chebanů Egerer Landtag na vydávání novin Egerer Zeitung, vzdělávací a osvětová Společnost Balthasara Neumanna na činnost svého setkávacího centra v Chebu a chebská Galerie výtvarného umění na uspořádání výstavy Mladí lvi v kleci a související vědecké sympozium „Mezery v historii“. Výstava bude věnována německým autorům, kteří působili před druhou světovou válkou na území Čech, Moravy a Slezska.
V následujícím období byl postupně předáván nemovitý majetek Chebu. Město mohlo opět hospodařit jako v třicátých letech minulého století.
Zdroj:
Polák, Martin. Německo musí Chebu vrátit les, rozhodl soud. Právo. [online]. Vystaveno: 9. 12. 2010. [Citace 15. 2. 2015].
Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/219133-nemecko-musi-chebu-vratit-les-rozhodl-soud.html
. Kuželová, Martina. Dohoda o zřízení nadace Chebský les byla stvrzena. MÚ Cheb[online]. Vystaveno: 3. 12. 2012. [Citace 16. 2. 2015].
Dostupné z: http://www.cheb.cz/dohoda-o-zrizeni-nadace-chebsky-les-byla-stvrzena/d-943271